Mé první setkání s islandskou kuchyní nebylo zrovna z těch nejchutnějších. Jednalo se sice o mnohdy opěvovanou specialitu, ale dozajista pocházela z těch pro mě méně lákavých pokrmů. Kdyby mi byl prozrazen původ páchnoucího masa a jeho příprava, dozajista bych odolala a zvolila jinou specialitu. O jakou dobrůtku se jednalo, se dozvíte níže*. Možná mnohé udiví, že právě Islanďané se dožívají téměř nejvyššího věku v Evropě . Kdo dočte až do konce, má šanci poznat top 5 jídel, kterým by se měl 100% vyhnout, neholduje-li vařeným žlázám, hlavám a podobně.

…Islandský chov – lov a zemědělství…

Dlouhé a chladné, někdy až mrazivé polární noci, časem vystřídají dlouhé polární letní dny. Zároveň i velké množství skleníků a geotermálních pramenů, to vše je Island. Právě počasí místním zemědělcům komplikuje život a neumožňuje jim dosahovat výsledků, které by chtěli. Daří se tak pouze bramborám a zelí. Díky geotermálním pramenům, které zajišťují teplo také pro již zmíněné skleníky, se zde však můžete setkat i s pěstováním banánů a dalšího exotického ovoce a netypických druhů zeleniny. Chovatelé se pak nejvíce orientují na chov koní a ovcí, rybáři pak loví, co se dá :-).

…Islandská kuchyně…

Mezi níže uvedenými „delikatesami“ objevíte dozajista i takové, které nikdy neochutnáte. Rozhodnete-li se pro nějakou osvědčenou klasiku, která vám nerozbouří žaludek, nemusíte se bát, že ji neseženete. I na Islandu zakoupíte běžně na ulici nebo i v restauraci pizzu, těstoviny či hamburgery – s hovězím, vepřovým a drůbežím masem. Stejně tak jednoduše seženete i restaurace, kde vás nebudou děsit níže uvedené speciality. Připravte se však na to, že budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

ryby a mořské plody – nejrozšířenější je losos a treska

skopové maso – díky volnému chovu v přírodě se jedná o obzvláště výborné maso

jehněčí maso – taktéž pochází z volného chovu v přírodě. Nejčastější přílohou jsou hranolky

ovčí sýry, mléčné výrobky Hangikjöt – uzené jehněčí, které je stále oblíbenější

Thorramatur – festival jídla (pojmenovaný po pokrmu), kde máte možnost ochutnat delikatesy pojídané Vikingy ve středověku

Skyr – sladký tvaroh s lesním ovocem (mléčný výrobek podobný hustému kysanému jogurtu) – opravdu stojí za ochutnání, je chloubou islandského kulinářského umění!

Randalin – koláč s borůvkovým džemem

skořicové cukroví – taktéž velmi oblíbené

klasickou islandskou snídaní je pak chléb anebo cereálie s ovocem

…Děsivé speciality pro silné žaludky…

Slátur – zvířecí vnitřnosti, krev, končetiny, žlázy. Nejčastěji se jedná o všemožnou směs vnitřností, které jsou svázány do ovčích žaludků a poté uvařeny. Nejoblíbenější jsou dvě nejznámější formy Sláturu

Do žaludku (bránice) zašitý blódmor – puding v ovčí krvi…

Lifrapylsa – puding v ovčích játrech – zašitý do žaludku či bránice

Hrútspungar – varlata berana připravovaná v syrovátce, slisovaná do koláče

*Hákarl – fermentovaný žralok (kousky syrového žraločího masa se zahrabou pod zem, dokud neshnijí – stačí k tomu několik měsíců, poté se prodávají v uzavřených skleničkách – protože zápach této „delikatesy“ je doslova nevydýchatelný). Takovouto pochoutku pak lze zakousnout domácím, na plátech pečeným „chlebem – plackou“ a zapít místní pálenkou. Všechny tři delikatesy doporučuji vynechat . Hákarl je možné připravit i z jiných druhů ryb, které nemusíte zahrabat pod zem, ale třeba jen na několik desítek či stovek dnů pověsit do sucha

Uzený losos či treska – ani ryby nebyly uchráněny klasické přípravy. Abyste dodrželi správný postup uzení, musíte si rybu vyudit sami a to na sušeném ovčím trusu. Chuť ryb je potom taková, jako prý žádná jiná

Svid – uvařená skopová hlava vč. očí – na tzv. „obíračku“. Mozek však prý neobsahuje :-)

…Copak se tu asi pije?…

Stejně jako ve většině Evropy vítězí pivo a vodka. Pivo, ale i ostatní alkohol, je zde však neuvěřitelně drahý a například za klasický oblíbený půllitr piva můžete mnohdy zaplatit v přepočtu i dvě stě korun. No, komu by pak nezhořklo i to nejlepší místní světlé pivo s názvem Egils (Gull, Premium, Sterkur) a Viking (Gylltur, Lager a Lite). Mezi vodkami pak vítězí Ursus. Ani Islandu se nevyhnuly zákazy (buďme rádi, že jsme Češi) a dovoz i prodej alkoholu řídí stát. Opět tedy platí, že alkohol vedou pouze vybrané obchody a restaurace. Místní specialitou je pak Brennivin – 40% nápoj vyráběný z brambor a anděliky, přezdívaný „Černá smrt“. Z nealkoholických nápojů jsou pak oblíbené velmi přeslazené limonády a taktéž přeslazená káva, po které, jak říká kamarád, lze plivat bonbóny rovnou do celofánu. Maltöl – národní nápoj podobný nealko pivu.

…Ceny a zvyklosti…

Jak jsem se již zmínila výše, navštívíte-li restauraci a navíc dopřejete-li si tam i sklenku či více sklenek alkoholu, budete odcházet s větrem v peněžence. Jediným kladem je, že již nemusíte schovávat drobné určené k spropitnému, to se zde totiž nedává. Jídlo v restauraci vás přibližně vyjde na 1800 ISK, hamburger cca na 1000 ISK, pivo minimálně na 500 ISK (100 ISK pořídíte přibližně za 29 Kč). Naopak v obchodech lze v porovnání s cenami v restauracích nakoupit za poměrně rozumnou cenu. Mezi předražené patří snad jen maso, ovoce a zelenina – která se musí dovážet – vyjma již zmíněného zelí a brambor.

Nevím jak vy, ale já při návštěvě Islandu rozhodně nebudu riskovat a budu ve výběru rozhodně úzkoprsá :-).

…Dobrou chuť…